Výcvik

S Barbuchou se nijak zvlášť výcviku nevěnujeme. Když jsem si ji vzala z útulku, celá nadšená jsem s ní začala chodit do školičky. Tam excelovala, protože většinu cviků uměla a bravurně prováděla. Tady ale naše úspěchy končí, protože jakmile se překročila branka cvičáku, byla z mého nejšikovnějšího kokříka na cvičáku opět Barča, která poslechne jen za extra velký pamlsek, pokud není široko daleko cítit nějaký extra lepší shnilý pamlsek nebo nějaké zviřátko. Po školičce jsme chvíli chodily na agility, které ale bavilo jen mně a velmi rychle mě s Barči přístupem bavit přestalo. Tak jsme aspoň cvičily doma prvky z tance a různé ptákoviny, na ty je Bára expert. Vše se ale změnilo Terinky příchodem do rodiny. Barča velmi rychle pochopila, že malej smeták má daleko víc odměn než ona, díky tomu zběsilému běhání mezi barevnýma hračkama a začala se taky snažit. Takže s ní Ráďa navázal tam, kde jsem s ní já před pěti lety skončila. K mému překvapení si to Bára všecko pamatovala, takže začli rovnou závodit. Barču to baví a kvůli tomu kousku párku, co ji na konci čeká, by ten parkur proběhla klidně i třikrát, než ho Ráďa proběhne jednou:-D Takže on si musí dávat hlavně pozor na to, aby jí nedal šanci skočit skočku zpět nebo vzít tunel z obou stran. Techniku Barča totiž nemá, ale ten elán.. :-D

I přes její snahu diskvalifikovat se kdy může už si Barča vyběhala 2x 1.místo ve veteránech v konkurenci 3 pejsků s Ráďou a moc hezky běžela na našich neoficiálkách s Eliškou, tam byla první, ale konkurenci neměla. Ale nediskvalifikovala se a běžela jak profík.